Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně letos slaví 125 let od svého založení. U této příležitosti připravila panelovou výstavu pod širým nebem, která představuje špičkový výzkum, vývoj a příklady technických řešení vznikajících na fakultě. Výstava „125 let inovací pro budoucnost“ otevírá svět techniky široké veřejnosti přímo v centru Brna. Od 29. září do 27. října 2025 bude umístěna na Moravském náměstí.

Historie Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně se píše od roku 1900. Generace talentovaných studentů a špičkových vědců zde formovaly a nadále formují budoucnost nejen strojního inženýrství, ale i celého průmyslového světa. Dnes, po 125 letech inovací, spolupráce a úspěchů, s hrdostí nahlížíme na naši minulost a s odhodláním směřujeme k výzvám budoucnosti. Více o výročí fakulty i harmonogram akcí oslav najdete zde.

Výzkum, který myslí na udržitelnou budoucnost

Přestože jednotlivé panely pokrývají široké spektrum témat – od fyziky polovodičů až po třídění odpadu – mají společný cíl: ukázat smysluplnou techniku, která reaguje na výzvy současnosti. V mnoha projektech se odráží i téma udržitelnosti, které prostupuje vývojem nových materiálů, řešeními pro čistší vodu, energeticky úspornými čipy nebo efektivní výrobou s minimem odpadu. „Výstavou chceme veřejnosti připomenout nejen, jak bohatou historii fakulta má, ale i její poslání, které je aktuální už 125 let: spojovat vědu, výuku a inovace a přinášet technická řešení pro svět kolem nás,“ říká Kateřina Růžičková, autorka výstavy.

Obsah výstavních panelů:

MATEMATIKA, KTERÁ ROZJASŇUJE SLUNCE
Pomocí speciálních filtrů a přístrojů, které vyvíjí odborníci na Fakultě strojního inženýrství VUT, jsou pořizovány snímky úplného zatmění Slunce. Jejich matematické zpracování odhaluje struktury a proudění v koróně. Výpočty pomáhají pochopit chování slunečního plazmatu i vliv sluneční aktivity na Zemi – například při vzniku polárních září nebo poruchách sítí.
Více se o tématu dočtete zde.

CAVIPLASMA PRO ČISTŠÍ VODU
Zařízení CaviPlasma vyvinuté ve spolupráci Fakulty strojního inženýrství VUT, Masarykovy univerzity a Botanického ústavu AV ČR využívá kombinaci kavitace a nízkoteplotního plazmatu k efektivnímu odstraňování mikropolutantů (zbytků léčiv, hormonů, pesticidů) a patogenních mikroorganismů z vody. Technologie má potenciál čistit velké objemy bez použití chemie a najde uplatnění při dočišťování odpadní vody nebo při přípravě plazmatem aktivované vody např. pro zemědělství, rybářství, dekontaminace.
Více se o tématu dočtete zde.

ZA KAŽDÝM ČIPEM JE FYZIKA
Než se čip stane součástí mobilu nebo auta, stojí za jeho vývojem a výrobou práce mnoha odborníků. Na začátku jsou fyzikové, třeba ti z Fakulty strojního inženýrství VUT, kteří zkoumají chování polovodičů, vybírají vhodné materiály a objevují nové metody výroby i testování. Díky nim jsou moderní čipy výkonnější, spolehlivější a mají nižší energetickou náročnost.
Více se o tématu dočtete zde.

ODPADKY JSOU VĚDA
Každý z nás v Česku ročně vyprodukuje přes půl tuny komunálního odpadu. Část se daří využít, ale velké množství stále končí na skládce. Skládkování bude mít ale brzy utrum a nerudovská otázka „kam s ním“ je v případě odpadu čím dál palčivější. S řešením pomáhají procesní inženýři z Fakulty strojního inženýrství VUT. Jejich nejnovější nástroj, který má zefektivnit práci svozových společností se jmenuje výstižně – Popelka.
Více se o tématu dočtete zde.

KDO MAŽE, TEN VIDÍ
Syndrom suchého oka trápí stále více lidí. Pomoci mohou umělé slzy. Vědci z Fakulty strojního inženýrství VUT se zabývají biotribologií – třením, mazáním a opotřebením přirozených tkání, jako je chrupavka, fascie nebo oko, a implantátů kloubů, včetně těch vyráběných 3D tiskem. Pro firmu Contipro např. testovali surovinu derivátu kyseliny hyaluronové pro oční kapky, které tak zajistí přirozený, velmi účinný a šetrný slzný film.
Text připravujeme.

INOVACE VE VZDUCHU
Moderní letectví klade důraz na lehkost, efektivitu a špičkovou technologii. Příkladem je letoun TL-5000 Sparker, navržený podle nejnovějších evropských předpisů. Na jeho vývoji se výrazně podíleli odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT, kteří pomáhají formovat novou generaci letadel (s delším doletem, lepší výbavou a nižšími provozními náklady) – a nebojí se ani kosmických technologií!
Více se o tématu dočtete zde.

KDYŽ FORMULE JEZDÍ NA ELEKTŘINU
Tým studentů z VUT, který má základnu na Fakultě strojního inženýrství, každoročně navrhuje a staví vlastní závodní formuli. V posledních letech se zaměřuje na elektrický pohon, aerodynamiku a efektivní využití energie. Projekt je nejen ukázkou inženýrských dovedností, ale i tréninkem pro budoucnost elektromobility – rychlé, chytré a udržitelné dopravy. Třeba Dragon e5 má zrychlení z nuly na sto za pouhé tři vteřiny!
Více se o tématu dočtete zde.

ROBOT, KTERÝ MÁ DIGITÁLNÍHO DVOJNÍKA
Vývoj nové výroby může být rychlejší, přesnější a levnější. Odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT s tímto cílem vytvářejí digitální dvojče robotické buňky – virtuální model, který umožňuje předem otestovat návrh, optimalizovat chod a na dálku sledovat stav pracoviště. Díky tomu se snižují náklady, počet vadných výrobků i čas potřebný pro přípravu výroby. Digitální dvojče se tak stává klíčovým nástrojem v prostředí moderní automatizace a robotizace.
Více se o tématu dočtete zde.

VELKÉ VĚCI V NANOSVĚTĚ
Odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT například nedávno zjistili, že zrno bramborového škrobu díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru. Z fyzikálního hlediska tak škrob provádí spin-orbitální konverzi světla, dosud možnou jen s pokročilými nanotechnologiemi. Objevený mechanismus rozšiřuje možnosti pro ovládání světla a je využitelný pro senzory nové generace, přenos informace nebo kvantové počítače.
Více se o tématu dočtete zde.