Systémovým inženýrem pro kosmické technologie se tento podzim stal doktorský student FSI Miroslav Palán. I když jen na týden a pouze na zkoušku. Spolu se třemi desítkami mladých odborníků z Evropy a Afriky se zúčastnil ESA Academy – Space Systems Engineering Training Course v belgickém tréninkovém centru agentury ESEC-Galaxia.
Miroslav Palán dělá doktorát v oblasti tribologie, což je nauka o mazání, tření a opotřebení. Na první pohled obor, který v očích laika nemá ke kosmickému výzkumu moc blízko – nebo naopak? „Tření je ve vesmíru celkem klíčové. Pokud se vám na družici něco zadře, těžko někoho pošlete, aby ji opravil. Snížením tření zajišťujeme spolehlivost a také prodlužujeme životnost kosmických zařízení a šetříme energii,“ vysvětluje Palán, proto on a jeho kolegové z Ústavu konstruování poměrně aktivně bádají i v oblasti space.
Navzdory romantické auře, kterou vesmír pro mnoho lidí má, jde ve skutečnosti o velmi nehostinný prostor. A pro inženýry o velkou výzvu. „Ve vesmíru je vakuum a mimo jiné také extrémní teploty – od velmi vysokých až po extrémně nízké. To vše ovlivňuje mechanismus pohybu. V blízkosti Země se družice též potýkají s atomárním kyslíkem, který vede k narušování materiálu. Oproti Zemi, kde nás chrání atmosféra, se tedy podmínky doopravdy velmi liší. Nicméně ne vždy pouze k horšímu, například chybějící vlhkost vzduchu znamená, že se nejedná o tolik korozivní prostředí, jaké známe na Zemi, to je naopak pozitivní,“ přibližuje Palán.
Vesmír ho vždy zajímal, ale budoucí kariéru v něm zprvu nehledal. „Jako každé malé dítě mě fascinoval vesmír a planety. Dodnes si rád zajdu na hvězdárnu na nějaký program nebo přednášku. Ale původně jsem vystudoval Základy strojního inženýrství a na magistra pokračoval na Ústav konstruování, chtěl jsem být konstruktérem. Nicméně v průběhu studia jsem zjistil, že mě baví věda a vzdělávání a že bych chtěl zůstat na fakultě a bádat,“ popisuje Palán svoji cestu na doktorské studium. „Pak už jsem vyloženě hledal téma, na které bych se přihlásil. A nejvíc mě oslovil právě vesmír. Tím se oklikou vracím ke svému dětskému snu. Tedy… chtěl jsem být samozřejmě astronaut, ale musíme být trošku realisti,“ říká se smíchem.
Kus jeho práce se nicméně do vesmíru přeci jen podívá: kolegům z odboru pomáhá s vývojem cubesatu, který má být v rámci mise BRNOsat v nejbližších letech vynesen na oběžnou dráhu. „Musím říct, že jsem nikdy nečekal, že bych dělal něco takového. Fakt jsem myslel, že budu zalezlý v kanceláři nebo laboratoři – a teď pracuji na skutečném cubesatu,“ má radost Palán, který má aktuálně na starosti přípravu vibračních testů malé družice.
ESA jako inspirace i motivace
Díky kolegům z ústavu dostal Miroslav Palán tip, aby neváhal a využil školení, která mladým odborníkům z celé Evropy nabízí Evropská kosmická agentura (ESA). „Vzal jsem tu radu útokem a do týdne si podal přihlášku,“ vzpomíná. Uspěl a mohl se vypravit do Belgie na „Space Systems Engineering Training Course“, tedy týdenní školení systémových inženýrů v oboru space z Evropy a Afriky.
„Systémový inženýr je takový ‚manažer‘ technické stránky projektu. Dohlíží na to, aby celý systém fungoval a vše běželo hladce od návrhu až po finální testování a provoz. Hodně se mi při školení hodil všeobecný rozhled v technice, který jsem měl díky Základům strojního inženýrství, i základní manažerské dovednosti, které jsem zase získal v jednom z předmětů při studiu Konstrukčního inženýrství,“ říká Palán. „Nejvíc jsem se dozvěděl ale o tom, jak a co se posílá do vesmíru, jaké existují předletové smlouvy a další „papíry“, kolik má co vážit a obdobně,“ dodává.
Čtyřdenní program vrcholil speciální deskovou hrou od jednoho přednášejícího ESA, která simuluje 52 týdnů do startu rakety. „V ní hrajete roli systémového inženýra, který má za úkol zařídit odlet rakety na čas. A samozřejmě jsou tam i takové ty kartičky náhody jako „porucha součástky“ nebo „problémy s dopravou“ vzpomíná s úsměvem na to, že navzdory všem nástrahám jeho tým úspěšně vyslal pomyslnou raketu do vesmíru v termínu.
Účast na školení ESA pro něj byla jak inspirací, tak i velkou motivací a studnicí kontaktů na kolegy z oboru. „Doporučuji každému, koho téma zajímavá, aby to zkusil. ESA hradí celý program ze svého, takže mě to kromě mého času nic nestálo. Školení dělají pravidelně, vypsané mají třeba dva programy každý měsíc na různá témata,“ apeluje Palán a dodává, že zdaleka nejde jen o příležitost pro doktorandy, ale že většina účastníků byli naopak studenti magisterského studia.
| Zaujalo vás vyprávění o ESA Academy? Pak mrkněte sem na nabídku dalších kurzů! |
A na jakou otázku „života, vesmíru a vůbec“ by chtěl znát odpověď, kdyby mohl? „Zajímalo by mě, zda někde ve vesmíru existuje vyspělejší život, než je ten, co známe u nás. Neříkám život celkově, protože jsem zastáncem teorie, že život v nějaké formě někde ve vesmíru je,“ uzavírá Palán.