Detail předmětu
Dislokace a plastická deformace
FSI-WDD Ak. rok: 2026/2027 Letní semestr
Základní mechanismy plastické deformace v kovových krystalech, specifika plastické deformace makromolekulárních látek. Fyzikální pohled na plasticitu keramiky. Dislokační substruktura kovových a nekovových krystalů. Mechanismy interakcí dislokací se strukturními složkami (hranice zrn, hranice subzrn, bodové poruchy, precipitáty a další). Interakce mezi dislokacemi.
Proces zpevnění a odpevnění.
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Výsledky učení předmětu
Prerekvizity
Vazby mezi atomy, základy krystalografie, krystalografické soustavy, krystalová symetrie, poruchy krystalické mřížky, krystalická stavba tuhých roztoků a intermediálních fází v kovových a keramických soustavách.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody
Způsob a kritéria hodnocení
Zápočet:
Podmínkou pro udělení zápočtu je absolvování všech cvičení a písemné zpracování zadaných úloh. Cvičení jsou povinná. Neúčast na cvičeních musí být omluvena. V případě neúčasti dostane student náhradní zadání a formou písemného protokolu prokáže, že dané téma zvládnul.
Zkouška:
Zkouška má písemnou i ústní část, podmínkou účasti na zkoušce je obdržení zápočtu. Písemná část obsahuje příklady i kontrolu znalostí pojmů, student nemůže používat žádné materiály ani zařízení s výjimkou kalkulačky. Ústní část může obsahovat otázky, na které student dostane časový prostor na přípravu; primárně jde ale o ověření znalostí a orientace studenta formou více otázek s odpovědí bez přípravy.
Jazyk výuky
čeština
Cíl
Kurs je zaměřen na výklad podstaty mechanických vlastností
kovových a nekovových látek, závislých na poruchách krystalické
mřížky. Dále kurs poskytuje informace o mechanismech plastické
deformace monokrystalických i polykrystalických materiálů,
deformačních texturách, mechanismech deformačního zpevnění.
Cvičení poskytují studentům znalosti o experimentálních metodách
studia plastické deformace.
Znalost procesů plastické deformace krystalů. Relace mezi
submikroskopickými ději v pevných látkách a makroskopickým
projevem těchto dějů – změn mechanických vlastností. Znalost
experimentálních technik používaných pro studium plastické
deformace.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky
Použití předmětu ve studijních plánech
Program N-MTI-P: Materiálové inženýrství, magisterský navazující
obor ---: bez specializace, 5 kredity, povinný
Typ (způsob) výuky
Přednáška
26 hod., nepovinná
Osnova
1. Krystalografie plastické deformace
2. Teorie kritického skluzového napětí
3. Průběh deformačního zpevnění
4. Plastická deformace nekovových krystalů
5. Úplné dislokace
6. Skluzová rovina, konzervativní a nekonzervativní pohyb dislokací
7. Distribuce dislokací
8. Interakce dislokací
9. Dislokace a hranice zrn (Hallův Petchův vztah)
10. Dislokační zdroje
11. Neúplné dislokace
12. Vrstevné chyby a jejich význam
13. Dislokace a allotropní transformace
14. Závěr předmětu a shrnutí nejvýznačnějších poznatků
Laboratorní cvičení
26 hod., povinná
Osnova
1. Stereografická projekce, orientace krystalů2. Reciproká mřížka (definice, použití)3. Rentgenografické metody studiu orientace krystalů4. Metody studia textur, pólové obrazce5. Elektronová difraktografie6. Metody stanovení hustoty dislokací7. Metalografie dislokační substruktury