Efektivní součinitel intenzity napětí pro dvojnásobně vyhnutou trhlinu ve Voronoiově mozaice

Článek recenzovaný mimo WoS a Scopus

cs

Interkrystalické šíření trhlin je charakteristické pro lomy některých vysocepevných ocelí nebo konstrukční keramiky za normálních podmínek a u většiny kovových materiálů v agresivním prostředí. Výpočet součinitele intenzity napětí při respektování mikromorfologie čela těchto trhlin je velmi obtížný, ale jejím zanedbáním dostáváme lomovou houževnatost vyšší než je skutečná hodnota této materiálové charakteristiky. V článku je dvojrozměrná síť hranic zrn aproximována Voronoiovou mozaikou a je posouzena možnost výpočtu součinitele intenzity napětí aproximací jednoduchým resp. dvojnásobným ohybem. Tyto aproximace sice poskytují použitelné výsledky, avšak se značným rozptylem vypočtených hodnot. Ukazuje se tedy, že kvalitativním pokrokem mohou být pouze trojrozměrné modely interkrystalického porušení.

Intergranular crack growth is peculiar for fracture of some high strength steels or ceramics under normal conditions and, for most metallic materials, in an aggressive environment. Although a precise calculation of stress intensity factor is extremly difficult when considering the real micromorphology of intergranular cracks, its neglecting can lead to unrealistic, much more higher, calculated values of fracture toughness. In this paper, the two-dimensional grain boundary network is simulated by a Voronoi tessellation and a possibility of effective stress intensity factor calculation is evaluated on the bases of a simple or double kink approximation.

efektivní součinitel intenzity napětí, Voronoiva mozaika, lomová houževnatost, interkrystalická trhlina, MKP

1999-01-01

1210-2717

Inženýrská mechanika – Engineering Mechanics

6

2

97–

6